Blanenská umělecká litina

obálka: Václav Houf
fotografie: V. Bláha, M. Matyáš
nakladatel: Muzejní a vlastivědná spol., Brno
rok vydání: 1991
počet stran: 144
stav: původní vazba s obálkou,pěkně zachováno.
náklad 2000 výtisků

Blanenská umělecká litina je fenoménem, který neměl v celé habsburské říši konkurenci. Rychlý vývoj železářství v Blansku je spojen s rodem Salm-Reifferscheidt, který blanenské panství koupil v roce 1766. Mezníkem v dějinách železáren se stal rok 1807, kdy řízení celého podniku přebral Hugo František Salm-Reifferscheidt, znalec a mecenáš umění, jenž povznesl blanenský závod na špičku mezi rakouskými železárnami a jenž velkými inovacemi pozvedl zaostalou hamerskou výrobu k moderní průmyslové velkovýrobě. Železárny v té době vyráběly v podstatě všechny druhy užitkového litinového zboží, brzy se však započalo i s litím umělecké litiny. Hugo Franz toužil odlévat velké antické plastiky, a proto navázal kontakt s předními evropskými sochaři, od nichž získal řadu modelů postav antických hrdinů a bohů. Roku 1821 přišel do Blanska stuttgartský chemik a hutní odborník Karl von Reichenbach, s nímž nastává v Salmových železárnách doba odlévání velkých figurálních plastik. Reichenbachovy vědomosti umožnily odlévání soch z jednoho kusu, čímž vyzdvihl blanenský podnik na světovou úroveň. Blanenské železárny se tehdy staly největším producentem litiny na Moravě a v rakouském Slezsku a vyvážely výrobky do celého světa. Po celé 19. století neexistoval jednotný umělecký styl, proto i v litině se objevovalo mnoho historizujících stylů včetně empíru, klasicismu, novogotiky, baroka a dalších. Zájem o blanenskou litinu přetrval i ve druhé polovině 19. století, kdy se uplatňovala i v zahraničí a byla přirovnávána kvalitou k litině anglické. Ke konci 19. století však začaly salmovské železárny postupně upadat a roku 1896 jsou prodány firmě Breitfeld-Daněk a. s. Umělecké lití v nich pokračuje i nadále, ovlivněno novým stylem, secesí. Velkou ránu pro ně znamenala první světová válka, jež znamenala podřízení produkce válečným potřebám, a po převzetí firmou Českomoravská Kolben-Daněk se orientovaly více na komerční a stavební litinu. Po osvobození v roce 1945 byl celý podnik znárodněn.